Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web
 

Adoptovaní greyhoundi Tiger & Danny

Vysloužilý dostihový závodník

Vysloužilý dostihový závodník není pes pro každého!

Osvojení bývalého dostihového závodníka, který má lov návnady nejen vrozenou, ale ještě mnohonásobně podpořenou neustálým tréningem od ranného věku má svá "pravidla", který by měl každý dodržovat a to především v zájmu psa.

Níže je pár těchto "pravidel", která jsou naprosto opodstatněná a podložená zkušenostmi! Není radno si tedy zahrávat s bezpečností a s životem nevinného zvířete jen proto, aby někdo to či ono přeci jen zkusil, zda-li to je, či není pravda!
 

Pokud nejste stotožněni s fakty, které se můžete dočíst níže, doporučuji Vám pořídit si jiného pejska než je právě bývalý DOSTIHOVÝ ZÁVODNÍK

1) NIKDY NEPOUŠTĚJTE  VYSLOUŽILÉHO DOSTIHOVÉHO GREYHOUNDA NAVOLNO !!!
 

Uvědomte si, že VYSLOUŽILÝ DOSTIHOVÝ greyhound, byl již od štěněcího věku veden a trénován k lovu rychle se pohybující návnady. Tímto tréningem je tedy jeho již tak velmi silný přirozený instinkt mnohonásobně posílen.
Je mu tedy přirozené, že pokud venku na procházce zahlédne rychle se pohybující veverku v parku, zajíce v lese nebo na poli, či kus igelitového bílého sáčku pohaněného větrem na ulici, nezareaguje jinak než rychlým startem za „návnadou“.

Pokud by v takovém případě byl pes navolno, zaručeně jej od jeho „dostihu za návnadou“ neodvoláte a pejskovi hrozí nebezpečí úrazu v podobě zlomených končetin, smrt nebo zmrzačení následkem nehody s vozidlem, či uštvání organizmu – tzv. rabdomyolýza.

Z výše uvedených důvodů není v žádném případě doporučován pohyb Vašeho VYSLOUŽILÉHO DOSTIHOVÉHO chrta navolno! Doslova s tímto způsobem venčení ex-dostiháka nesouhlasíme!

Netvrdíme, že se vysloužilý dostihový greyhound nenaučí základní poslušnosti ba i něco navíc! Ano, pokud se psovi budete intenzivně a trpělivě věnovat je greyhound schopen naučit se přivolání, odložení a dalším jiným povelům a „cirkusovým kouskům“ .

Nezapomeňme však na jedno velké ALE!
Pokud vysloužilý dostihový greyhound zahlédne „kořist“ jednoduše běží. Běží aniž by byla šance na jeho odvolání zpět.

Někdo může namítnout, že např. za zajícem či jiným drobným zvířectvem v lese uteče jakýkoliv pes.

Ano, to je pravda, ovšem je zde opět důrazné ALE!

1) Pokud se rozhodne za kořistí vyběhnout dejme tomu ridgeback, výmarský ohař, či německý ovčák (uvádíme plemena velkých psů) je to opravdu něco jiného, než když se k tomuto startu rozhodne

Greyhound – nejrychlejší pes na světě jehož maximální zrychlení dosahuje v šesti prvních skocích po startu cca 30m - téměř 70km/hod, dalších 250m běží v průměru 20m/s.

Rychlejší je již jen gepard, běžící až 109 km/h v prvních 3-4 skocích po startu.

Chrt může udržovat průměrnou rychlost 16,45 metrů za sekundu na 500 metrový závod, která pozvolna klesá na 14,6 metrů za sekundu.

Čistokrevný závodní kůň můţe dosáhnout nejvyšší rychlosti kolem 49 km/h, což představuje 13,6 metry za sekundu.
Představte si tedy jak asi daleko Vám za pár chvilek uteče kůň a ještě k tomu přidejte cca 20 km/hod a máte výsledek = opravdu hodně daleko!!!
Nestačí vám pojem „hodně daleko“ ? z výše uvedených čísel si můžete sami vypočítat vzdálenost…

2) Podívejte se svému greyhoundovy na jeho nohy – vidíte ty dlouhé „kostnaté“ tyčky?! Co myslíte, že tyto krásné štíhlé nohy vydrží?
Zápěstní klouby kostí na předních končetinách utrpí tlak 500psi nebo 20 000 newtonů na čtvereční cm při běhu na dostihové dráze zatáčkou v trysku.
Zápěstí a nižší končetinové podpěry odolávají až tlaku 150kg, který je vytvořený odstředivou silou v poměru k rychlosti chrta.
Tyto tlaky se ještě znásobují nekvalitním terénem dostihových drah, což může způsobit vážná zranění zápěstí.
Co myslíte, že se stane, když se váš pes naplno rozběhne za „kořistí“ například na poli, či jiném nerovném, neupraveném terénu, na který je zvyklý z dostihové dráhy? Odpověď je asi jasná!


3) Dalším aspektem je práce organismu greyhounda při vyvynutí maximálního výkonu, který zajisté podává běží-li za „kořistí“
Dostihy greyhoundů jsou omezeny na určitou vzdálenost. Toto omezení má svůj vážný důvod.Tímto důvodem je, že greyhound při běhu naplno naprosto vyčerpává svůj organizmus a je tedy nutná jakási kontrola.
Po nekontrolovaném štvaní zvěře si greyhound může přivodit tzv. RABDOMYOLÝZU - uštvání organismu, které může vést až ke smrti psa.

Citace článku paní Jany Havlové – chovatelky greyhoundů v ČR:
„K čemu vlastně po tak enormní zátěži dojde? U greyhounda až do vzdálenosti cca 750 m probíhá anaerobní metabolismus. Podíl neoxidativní energetické úhrady výkonu dosahuje 70% (oxidativní hrazení odpovídá 30 %) Odhad kyslíkového dluhu při závodním výkonu počítáno z laktátového ekvivalentu (1 mmol.1-1, LA = 3,3 ml.kg-1 O2, zanedbáme-li nerovnoměrnou distribuci LA v organismu) dosahuje asi 1,7 – 2,2 pro chrta o hmotnosti 30 kg. Anaerobní typ zatížení vede k vysoké akumulaci laktátu (LA) ve svalu a následné acidóze. Koncentrace LA v krvi u chrtů po závodě dosahují 15 – 22 mmol.1-1, ve svalu jsou pochopitelně výrazně vyšší než v krvi. Důsledkem akumulace LA je inhibice glukoneogenezy a aerobní glykolýzy, útlum lipolýzy. V kosterním svalu dochází ke vzniku osmotických edémů a k omezení odstraňování LA ze svalů. Poškodí se enzymový systém ve stěně buňky a to dovoluje vodě dostat se do buněk, které následně otečou a buněčná stěna praská. Červený myoglobin a elektrolyty vytečou do krevního oběhu. Nastane obrovský nápor na filtrační práci ledvin. Navíc otok buněk tlačí na kapiláry, které zásobují svaly krví a O2. Výsledek je ztížení krevního toku do vlákna svalu. Na otoku se pak i účastní případný nedostatek tepla ve svalech.
Klinické příznaky: Extrémní únava a celková svalová bolest. Svaly jsou oteklé a napnuté, (hlavně bederní svalstvo) horké na dotek. Ve svalech jsou akutní zánětlivé změny a nedostatek vnitřního tepla kvůli narušenému toku krve. Svalstvo kolem páteře je velmi bolestivé i jen na lehký dotek. Chůze psa je zvláště u zadních končetin klopýtavá, pes zadní nohy špatně zvedá a drápy zakopává o zem. Moč je červená, obsahuje myoglobin, který je buněčným proteinem transportujícím kyslík. Močení je velmi ztíženo a pokud se neposkytne včas pomoc, mohou ledviny do 48 hodin selhat a nastane úmrtí. Je však třeba upozornit na to, že výše uvedené symptomy nastávají postupně a projevují se v různé intenzitě. Hodně často také dochází k subakutní formě rabdomyolýzy a ta běžně zůstává majitelem přehlédnutá.“
Dále je třeba mít na paměti, že vždy, když jdete s vaším pejskem na procházku, měli byste ho mít na pevném vodítku se speciálním obojkem pro chrty, tzv. „martingale“ (polostahovací, široký, látkový obojek), nebo s obojkem koženým ve tvaru „ryby“, který musí být pevně utažen tzv. „na dva prsty“, aby se z něho pes nemohl vyvléknout.

Dostihoví greyhoundi většinou velmi dobře chodí na vodítku, jelikož k tomu byli vedeni již od malička. Přesto je třeba být neustále ve střehu a vodítko držet opravdu pevně.

V případě, že se pes něčeho lekne, nebo zahlédne lákavou „návnadu“, může se vám snadno vytrhnout!
Z důvodu obrovského zrychlení greyhounda z místa(až 40 km/h), se nedoporučuje používání navíjecího vodítka typu Flexi.
Doporučena jsou pevná kožená nebo nylonová vodítka s pevnou karabinou.
Mnoho lidí se domnívá, že tím, že pejsek neběhá navolno, je mu ubližováno a pejsek tím trpí.
Je to však NAOPAK. Tímto svého vysloužilého dostihového greyhounda chráníte před tragickými nehodami, kterých se, bohužel, stalo již nespočet.

Vašemu greyhoundovi byste však občas trochu toho volného pohybu dopřát měli. Ideálně alespoň 1x týdně je vhodné vašeho psa vypustit v OPLOCENÉM PROSTORU, kde bude mít možnost se dle své vůle proběhnout.
Ideálním případem je zahrada, kde by však neměly být pro běh greyhounda nebezpečně překážky, výrazné nerovnosti povrchu, aby nedošlo ke zranění.


2) NA ZAHRADĚ UKLIĎTE VŠE, O CO BY EVENTUELNĚ VÁŠ ADOPTOVANÝ GREY MOHL ZRANIT


 

Většina adopťáčků rádo běhá na zahradě. Je důležité si uvědomit, že při jejich rychlosti hrozí zvýšené nebezpečí úrazu. Proto, prosím, před vpuštěním vašeho adoptovaného greyhounda na zahradu odkliďte všechny předměty, nářadí a veškeré další překážky.
Bohužel se již stalo několik NEPŘEDVÍDATELNÝCH událostí, které skončili smrtelným zraněním na relativně bezpečném místě - tedy na vlastní zahradě.
citace z topiku již zesnulé Cleo:
"Tak dnes je velmi smutný den. Cleuška už není mezi námi. Stalo se to dopoledne u nás na zahradě. 1. běžela Coco a za ní Clea. V cestě stále zednická kolekča. Coco vyhunula, ale Celuška je neuviděla včas a narazila se na rukojeť. Ta jí prorazila hrudník a způsobila pneumotorax. Po 1. ošetření u veterináře to ještě vypadalo nadějně, ale potom se prudce zhoršila, začala moc krvácet a ani opakovaný zásah lékaře nepomohl. Umřela nám u veterináře pod rukama. Je to hrůza, nikdo si nedovede představit, co jsme prožili a přitom jí nemohli pomoci. Doktor říkal, že tak něco hrozného už dlouho neviděl. Byla to naše beruška, byla milunká a přítulná, takové sluníčko, byla bázlivá, vždy vyžadovala kontakt s člověkem. Snad to tam nahoře v psím nebi ví, že jsme byli do posledka s ní. "

Koho by to napadlo že?! ... asi nikoho, proto se s vámi o tuto smutnou, tragickou záležitost dělíme a doporučujeme si vzít ponaučení.

3) Při společných venčeních více greyhoundů najednou nasaďte náhubky
Jak můžete vypozorovat z různých videozáznamů, či fotografií z dostihů, běžci mají vždy nasazeny náhubky. Jedním z důvodů je i ten, aby se při dostihu vzájemně nenapadli. Agresivní greyhound jako takový se na dostihovou dráhu ani nedostane, jelikož agresivnost psa je nežádoucí, přesto se však může stát, že vzhledem k jejich soutěživosti by k napadení mohlo dojít zejména pak při "boji o návnadu" po ukončení dostihu (zde však již čekají asistenti, kteří psy odchytnou).

To samé by mělo platit pro společná venčení při vypuštění více greyhoundů (pouze v oploceném, zabezpečeném prostoru). Greyhoundi nejsou v zásadě nijak agresivními psy, ovšem při společném běhání je dosti vysoká pravděpodobnost, že se může strhnout bitka a to právě mimo jiné i kvůli soutěživosti. Jednomu z pejsků se nebude líbit, že ten druhý běží rychleji, začne na něj povrkávat a v tu chvíli se přidají další a "smečka" je schopna napadnout jedince.
Dále buďte opatrní při běhání navolno (pouze v oploceném, zabezpečeném prostoru) s malými pejsky. Zejména u nově příchozích adopťáčků může dojít k záměně malého chlupatého psíka s návnadou, kterou grey celý jeho dosavadní život "lovil" na dostizích.

Nenechte se zmýlit! Greyhound není agresivní pes ... tato doporučení ovšem platí při volném pohybu (pouze v oploceném, zabezpečeném prostoru).
4) NENECHÁVEJTE OTEVŘENÁ OKNA
Bohužel se již stalo několik případů (jak v ČR tak i v zahraničí), kdy adopťáček vyskočil z otevřeného okna.
Proto bychom chtěli upozornit na možnost tohoto nebezpečí, kdy byste zejména během vaší nepřítomnosti neměli nechávat otevřená okna. Ovšem i ve vaší přítomnosti stačí chvilka nepozornosti a tragédie je tu.
citace z topiku již zemřelého Jacka

"Včera 7. července 2010 byl do jejich ordinace převezen pes JACK, závodním jménem:
Newman Jack
Podle informací ošetřujících byl převezen s četnými poraněními, která se bohužel
neslučovala s dalším možným životem. Podle zprostředkovaných informací ošetřujících
měl být pes nalezen před domem na ulici, kde zřejmě vyskočil nebo vypadl ze třetího
poschodí domu a možná následně ještě sražen projíždějícím automobilem.
Zřejmě neexistuje přímé svědectví.
Pejsek přicestoval do ČR ještě před vznikem GACR - Greyhound Adoption Czech Republic.
Zde žil ve velmi dobrých poměrech a stávající nová majitelka naším prostřednictvím
před 14 dny poptávala nový obojek a připojila krásné fotečky se slibem, že jich ještě
zašle mnohem více...."
5) NENECHÁVEJTE OSTRÉ PŘEDMĚTY V ODPADKOVÉM KOŠI
Jelikož adopťáčci patří mezi známe "bufeťáky" :D doporučujeme při odchodu z bytu vynést, popřípadě schovat odpadkový koš do jiné místnosti. Dále si dávejte velký pozor, aby v odpadkovém koši nebyly například otevřené konzervy, střepy či další ostré předměty o které by se váš "bufetící" adopťák mohl opravdu vážně zranit.
 
Správné a bezpečné držení vodítka není radno podceňovat
 
protože se jedná o vteřinové okamžiky a pokud si vodítko jen tak ladně držíte v ruce, nemůžete se poté divit, že milého chrtíka včetně vodítka během mžiku nevidíte.Greyhoundi z 85% umí krásně chodit na vodítku u nohy, ovšem to neznamená, že byste neměli být ve střehu. Stačí, aby se pes něčeho lekl, nebo uviděl nějakou "lovnou" (může se jednat o kočku, veverku, zajíce, avšak i o bílý igelitový sáček na ulici poháněný větrem, či bílé auto, které se rychle míhá vdáli za polem)

Zde tedy fotografie správného a bezpečného úchopu vodítka:
.... foto brzy...

 

 
TOPlist